My life
Příspěvky
Cesty a cíle
13. 11. 2010
Myslím si, že není vůbec důležité jak daleko je cíl, ale odvaha k dalším krokům na oné pomyslné cestě, samotná cesta značí cíl, to že se na ni vydáme. A přicházejí prekážky, ale přicházejí tehdy když se od cíle odvrátíme. Horší než cíle nedosáhnout je nemít žádný, vtedy už nás nedrží dravost ani to že se k němu, byť sebepomaleji, přibližujeme. Je plno neznámých nocí, černočerných, ale jakmile se lépe podíváme, je možné vidět hvězdy. Plno nových dní, šancí něco změnit a neznámých obzorů. Pro to dobré je někdy zapotřebí sestoupit až dole na samé dno, jde o ty kroky, o šanci kterou jim dáme.....
Moje úvahy
31. 10. 2010
Hodně věcí se změnilo... Čím jsem starší, tím více začínám tíhnout k alternativní hudbě, poezii a tichu.Daleko více občas toužím po "vypnutí". Chci nebrat příliš věci na lehkou váhu. Přijímat více příležitostí.
Pojednání I.
7. 7. 2010
Nebyly tou dobou kýžené podmínky, aby byť jen jeden jediný paprsek roztrhl všudypřítomnou temnotu. Temnotu jež prostupovala mým srdcem a s jakousi zahořklostí jsem ji přijímala, schovaná pod závojem nenaplněných přání, omámená stíny, otupená němohrou, snažíce se ukrýt pod víčky, víčky tak ztěžklými. Tam někde začal můj příběh. Mezi ničím a NĚČÍM. Něčím, tak úpěnlivě očekávaným v době, kdy jsem nabývala silného dojmu že už nedokážu pociťovat vůbec nic, ba ani vztek, že nemám už dávno nic, ani pustou lež. Ačkoliv se navenek neudálo nic zvláštního, tedy ne zvláštního do té míry že bych to mohla považovat za významné v měřítku věcí které se děly všedně.
smějící se nevlídný svět s občasnými úlety za zrcadlo aneb chtělo to být mojí první básní
15. 5. 2010
Nejsem básník, ani se za něj nepovažuji, jen občas kratochvíle využívám na útěky mimo realitu s tužkou a papírem a s korálky pozoruji štěstí druhých lidí skrývajících se pod paraplem pastelové barvy ;)
Miluj bližního svého...
11. 4. 2010
Ideální počasí na to aby člověk proseděl celý den u monitoru nebo televize....to je právě to, po čem pramálo toužím .....Našla jsem obrovské zalíbení v knihách ...Zjistila jsem že bezmoc, to že na tom co se děje nemůžu nic změnit.....je vlastně to pravé na tyto zasněné večery. Přináším nějaké zajímavé myšlenky které mě v této knize zaujaly.......
Cesta do říše divů aneb náměsíčná secese s prachovým poltářem a nebem růžovým jako maršmelouny
6. 4. 2010
Cestička k domovu známě se vine
hezčí je krásnější než všechny jiné
Douška a šalvěje kolem ní voní
nikde se nechodí tak jako po ní
a kdybych ve světě bůhví kam zašel
tu cestu k domovu vždycky bych našel