Co se můžeme naučit od Ježíše?
V tomto článku bych se chtěla zamyslet nad tím, kdo Ježíš skutečně byl. Jak se to, co dělal, liší od toho, co děláme my a co bychom si z toho mohli vzít.
1) Ježíš si vždycky našel čas na každého člověka, který potřeboval pomoc
V Bibli často vidíme Ježíše obklopeného zástupy. Přicházeli k němu různí lidé - vojáci, prostitutky, slepí, němí, nemocní... prosili ho a On je vždycky, bez ohledu na to, že byl právě na cestě a měl navštívit ještě spoustu míst, vyslechl a pomohl jim. A to měl na to omezený čas, jenom tři roky.
Kolika z nás se někdy stalo, že jsme někoho odmítli se slovy: Sorry ale fakt nemám čas, spěchám, musím ještě udělat toto a toto. Mně se to taky kolikrát stalo, i díky tomu mě ještě víc udivuje přístup, jaký Ježíš měl. Byl tu pro lidi a záleželo Mu na nich!
Další věc, kterou na těchto příbězích obdivuju je, že mu vůbec nešlo o to, poutat pozornost.
Když někoho uzdravil, řekl mu: Hlavně o tom nikomu neříkej!
Fakt drsný protiklad oproti tomu, co dneska vidíme v médiích, jak spousta slavných lidí zakládá charitativní organizace, které těží hlavně z jejich jména, objevují se v televizi, vydělávají peníze.
Jak vznikají masové akce a obří billboardy, které na ně lákají slovy: Chromí chodí, slepí vidí, nemocní jsou uzdravování. Přijďte se o tom přesvědčit sami!!
2) Chování k Jidášovi
Jidáš byl jedním z jeho nejbližších, lidí, kteří ho doprovázeli na Jeho cestách. Dovedete si jistě představit, jak Ježíše bolelo, když zrada přišla právě od jednoho z jeho přátel.
Na příběhu o ukřižování je několik věcí, které jsou často opomíjené, protože čekáme, co přijde dál, to je přece mnohem slavnější a zázračnější.
Nedávno mě však zarazila věta, které jsem si nikdy předtím nevšimla.
Když se k Ježíšovi blížil zástup, který poslali velekněží, aby Ježíše zatkl, řekl Ježíš Jidášovi: Příteli, konej svůj úkol.
Nazval ho přítelem i přesto, že věděl, co udělá. Měl před sebou celý jeho život i jeho zradu a nezabránilo mu to v tom, aby jej považoval za přítele.
To je něco, co mě fakt zasáhlo, stejně jako to, jak se k němu choval při poslední večeři, když jedli a Ježíš řekl: Jeden z vás mě zradí. Neřekl ale, že to je Jidáš. Věděl, jaké emoce by to u ostatních vyvolalo. Nevyjádřil se konkrétně, aby mu neublížil.
3) Měl s lidmi soucit
Další věc, která je často opomíjená, je, jak často Ježíš projevoval emoce.
Bylo to, když mu Marta a Marie přišly oznámit, že jejich bratr, Lazar, je mrtvý. On přišel k jeho hrobu a vstoupily mu do očí slzy. A přitom věděl, že je schopný ho vzkřísit. Jenže zároveň cítil lítost, protože tu rodinu dobře znal a věděl, že truchlí a že je to pro ně těžké.
Připomnělo mi to knížku Čarodějův synovec ze série Letopisů Narnie, kterou jsem nedávno četla.
Je to o klukovi, který se jmenuje Diviš a má maminku, která je strašně nemocná a umírá.
On se dostane do kouzelné země Narnie, kde se setká se lvem Aslanem, jehož příběh se nápadně podobá Ježíšovi.
Zeptá se ho, jestli by nenašel něco, co by mohlo jeho maminku uzdravit. Pláče a není se schopen ani podívat do jeho obličeje, když v tom vzhlédne a uvidí v Aslanových očích slzy. Tak upřímné, že se mu zdá, že je to Aslanovi snad víc líto než jemu.
Silný moment je taky ten, když Ježíš přijde do chrámu a vidí tam prodavače. Rozlítí se a převrací stoly vzhůru nohama a křičí, protože vidí, že se z chrámu stalo tržiště.
V té době bylo v Izraeli zvykem za špatné věci přinášet oběť do chrámu. Většinou to byl beránek nebo kůzle, obojí muselo být bez vady. Když si člověk, který oběť přinášel, nemohl dovolit beránka ani kůzle, mohl přinést také holubici nebo holoubátko.
Izraelci konali dlouhou pouť, aby se do chrámu vůbec dostali, a v chrámu bylo pro ně připraveno to, co k oběti potřebovali, protože cestování se zvířetem by jinak bylo hodně krkolomné.
Těžko říct, co tehdy Ježíše tolik rozlítilo. Domnívám se, že to bylo to, že záměrem těch obchodníků byl především co nejvyšší zisk. Je možné, že schválně dávali vysoké ceny, když chtějí Izraelci přijít, ať zaplatí víc. To mohlo být jedním z důvodů, proč Ježíš tak reagoval.
Chtěl, aby lidé mohli přicházet blízko Bohu a aby jim v tom nic nebránilo.
Měl s lidmi soucit.